Naše společny sósedsky pozasraveni kery nás doprovázijó dál.
Váženi a mili, tentokrát si pěkně sednite a v klido přečtie, co fčel pišo. V ževotě néni moc vácnéch přiležitosti,
abesme si k velkém véročim a svátkum - poseděle a povekládale. Béval to staré zvek, dneská v době moc rychlé a okvapené na to nemáme zapominat........po sósedske se pozastavit, zavzpominat, přeřikat si to fšeco e oslavit, protože sósedi se dobře znajó, pomáhajó si a vijó co můžó jeden ke drohymo. .A tak majó společnó řeč. A dneská ! To je toze duležity.... známe se dlóho, a omime to nakonec, jak se o nás patři ...Protože vime, že to ináč k lepšimo zkrátka nende.
Tak nás to očele naši učiteli, učiteli národa e fšeci ti v našem ževotě, stařečci e dědci naši, s ožévanéma tradicema a nakonec e naše osobni vule a svědomi, že vime, kam patřime.
Ož vite, kde miřim ! Celé ten letošni rok o nás doma, o nás v republice, je ve znameňó jejiho 1OO letyho věko..
Mě se Vám toze moc lébi - a Ve, co mě znáte to vite že to řikám a řikáme v té ambasádě hanácké - váženi a mili, "me Hanáci sme to odjakževa" !
A tak mně řeknite, no muhle besme o teho chebět - dež si bodem to krásny véroči, českoslovensé a české republke
řadit do našech chvilek a dennich přiležiitosti ke zpominkám a oslavám ? No to nepřepadá v óvaho !
A tak Vám děkojo, děkojem, že ste s nama a témto si dovolojo Vás za sebe a pořádajici, co nésrdečňéš pozvat, co pozvat - povolat - na to naše posezeni Ve štvrtek 2O. záři - v našem čase, jak decky, na Městskym klubo v Liitovle !
P ř e n d i t e s i s p l k n ó t - Váš Zdenek Brané
